Boty toulavé a domov... ♡ Jak vyvážit neustálé cestování a zároveň touhu po domově?
Jsem digitální nomád a cestovatel z povolání. Žiju v kufrech a laptopech, měním destinace jak ponožky a svět je můj pracovní stůl. Ale občas, jen občas, mě přepadne touha vrátit se domů. Cítit známé vůně, vidět známé tváře a cítit jistotu. Ale jak dlouho může taková touha vydržet, když máte „boty toulavé“?
Krása návratu domů
Vrátit se domů po dlouhém období stráveném na cestách je jako nadechnout se čerstvého vzduchu po dlouhém běhu. Vše je známé, vše je pohodlné. Otvírání dveří domova je jako velká, teplá náruč, která vás uvítá po všech těch zkušenostech, nástrahách a dobrodružstvích.
Ale co když boty zůstávají toulavé?
I přes všechny ty pohodlné věci a známé tváře se vám čas od času začne zjevovat klíčová otázka: „Co dál?“ Pokud jste cestovatel v srdci, znáte tu touhu po novém dobrodružství, nových lidech a neznámých místech. Je těžké zůstat na jednom místě, když vás svět volá.
Jak najít rovnováhu?
Zde přichází klíčová otázka: Jak najít rovnováhu mezi touhou cestovat a touhou po jistotě a komfortu domova? Odpověď není jednoduchá a je individuální. Někteří lidé najdou rovnováhu v tom, že budou cestovat po část roku a stráví zbytek času doma s rodinou a přáteli. Jiní se mohou rozhodnout pro „basecamp“, tedy místo, kam se budou pravidelně vracet, ale kde nebudou trávit většinu času. Já tu svou rovnováhu stále hledáme…
Neříkám, že se nikdy v životě neusadím. Já do budoucnosti nevidím, ale myslím si, že to určitě brzy nebude. Spíš to tak vypadá, že že stále náruživěji prožívám kouzla kočovnictví a tuláckého života. Prostě teď cítím, že takhle do tohoto světa patřím. Do světa, který mě obklopuje, a jsem jeho součástí.
Teď v létě (červen, červenec, srpen 2023) jsem se musela na chvíli vrátit domů, do České republiky z rodinných důvodů. Musím vám říct, že na konci jsem byla opravdu hrozně nešťastná a vlastně v depresi. Vůbec jsem nezapadala kolem! Uvědomila jsem si, že jsem nedokázala snášet rutinu a jednotvárnost tohoto života, který jsem byla na chvilky nucena vést. Myslím si, že se ani nikdy nedokážu usadit.
Cestování nám otevírá oči, mění naše perspektivy a naučí nás věcem, které bychom jinde nikdy nepoznali. Ale s každým novým krokem do neznáma je těžší se vrátit zpátky do „normálu“.
Domov se začne jevit v jiném světle, a to, co bylo kdysi pohodlné, nyní působí cizí. V Čechách se cítím jako ryba na suchu, nezapadám a necítím se sama sebou – ne proto, že by to nebyl krásný kraj, ale protože mé srdce je nyní roztěkané po celém světě a vidí, že spoustu věcí jde jinak a lépe.
Možná je to cena za poznání světa, ale věřte mi, stojí to za to! 💫
Závěr
Nemusíte se rozhodnout jen pro jednu stranu. Je možné mít obojí: boty toulavé a srdce, které najde pohodlí v domově. Klíčem je pochopit, co vám přináší radost a smysl, a najít způsob, jak tyto dvě stránky svého života skloubit. Jak říká staré přísloví: „Všude dobře, doma nejlépe.“ Ale co když je váš „domov“ rozprostřený po celém světě?
Pak je odpovědí:
Všude dobře, ale s botami toulavými
- 3 prosince, 2023
- 4:36 am
